3. a 4. týden - 10 týdnů s chladem

12.06.2020

Přesto, že jsem si na chlad již trochu zvykl, 3. a 4. týden byl přece jen postup do dalšího levlu. Pro mě jako teplomilce začíná jít do tuhého. Už to není jen o teple a troše chladu, ale 4. týden je první období, kdy jsem tělo pěkně rozhoupal střídáním studené, teplé a zase studené vody.  V tomto případě mi hrdinství nebylo nic platné. Tělo si řeklo svoje...….

Week 3 - stabilizace a relaxace..

Třetí týden byl v režimu stabilizace. Víc a víc jsem si na jedné straně zvykal na střídání tepla a prodlužující se chladovou zátěž, na druhé straně jsem ladil průběh dechových cvičení, relaxace a celkové koncentrace nejen v chladové zátěži, ale i v následné regeneraci. Učil jsem se projít jednotlivými kroky cvičení tak, abych jednotlivé části dokázal vzájemně skloubit a procházel celým procesem bez síly a nucení. 

      Příprava:

      • Cíl týdne - stabilizace základní části tréninku a příprava na týden 4.
      • Na co se zaměřit - pokračování v nácviku relaxace
      • Fyzická cvičení - kliky a víc uvolňovacích a protahovacích cvičení

      Pobyt v chladu - pocitové hodnocení::

      • Průběh pobytu -   V průběhu 3. týdne se u mě střídaly pocity napětí a uvolnění.. Přechod mezi teplem a chladem jsem nastartoval několika hlubokými nádechy a výdechy. Celkově jsem se pokoušel víc uklidnit hlavu a soustředit se na vnímání pocitů tepla a chladu. To jak se mi to dařilo, je dobře viditelné na záznamu mozkové činnosti a změnách v oblasti Neutral a Calm.
      • Celkový pocit - Docela jsem si zvykl na narůstající dobu chladové zátěže po teplé vodě a postupně nastavil následnou regeneraci. Celý proces bych na konci týdne již pocitově přirovnal k sauně.



      Obr. mozková aktivita: Na křivce je dobře pozorovatelný přechod mezi teplou a studenou vodou. Dochází k nárůstu mozkové aktivity a zvyšuje se doba v prostoru Neutral.


      Obr. mozková aktivita: V pátek pocitově utekl můj pobyt ve sprše až nečekaně rychle. Když jsem se následně podíval na záznam mozkové aktivity, docela mě to překvapilo. Především v době chladové zátěže se mi podařilo dostat mozek opravdu do stavu klidu a správné úrovně relaxace :)

        Pobyt v chladu v číslech:
      • Srdeční aktivita, mozek - srdeční aktivita se při postupném vystavování chladu zlepšila. Při chladové zátěži nevykazovala tak výrazné změny a bylo vidět, že tělo dokáže s nastavenou zátěží pracovat. Na měření je zatím ještě viditelná reakce organismu na změnu. Přesto, že jde první do teplé vody a pak do studené, je na počátku viditelná vyšší tepová frekvence, která svědčí o tom, že moje tělo ještě není úplně adaptované a že se "přehnaně bojí toho, co přijde".  Přesto, že zátěž chladem byla minimální, nedařilo se mi moc soustředit a snížit úroveň mozkové aktivity.
      • Celková souhra tělesných funkcí  - Souhra mozkové činnosti a srdečního rytmu sice ještě nevykazuje požadovanou úroveň adaptace, ale už je dobře viditelný posun celkové výkonnosti směrem k nižším hodnotám a dochází k postupné stabilizaci jak srdeční, tak i mozkové činnosti.

      Obrázek srdce a teplota kůže: Na záznamu srdeční aktivity je již viditelné, že se tělo začíná narozdíl od mozkové činnosti na tuto úroveň chladové zátěže docela adaptovat. S poklesem teploty je viditelná stabilizace a následný pokles srdečního rytmu.



      Obr. srdeční aktivita: I průběh srdeční aktivity naznačuje, že tuto úroveň chladové zátěže začínám docela zvládat. Namísto počátečních 120 tepů jsem se dostal na stabilní úroveň...

      Dechové cvičení - pocitové hodnocení:

      • Průběh cvičení - Na změnu dechového rytmu ve stylu 2x60 + 2x30 jsem si musel nejprve zvyknout. První dny byly docela náročné na střídání nádechové a výdechové fáze. Nebylo pro mě na začátku snadné udržet stejný rytmus a rovnoměrnost dechových cyklů, ale nakonec se mi to podařilo. U tohoto cvičení jsem výrazně používal techniky dechové vizualizace, abych si pomohl udržet dechový rytmus a pravidelnost dechových cyklů.
      • Celkový pocit - Na počátku týdne nebylo snadné udržet změnu systému dechovéro rytmu na stabilní úrovni. Bylo nutné si daleko víc uvědomovat že tentokrát se dýchá trochu jinak a že se nesmí tolik spěchat.

      Dechové cvičení v číslech:

      • Reakce dechu, srdce, práce s kyslíkem - dechové cvičení 3. týdne bylo z počátku náročné jak na změnu úrovně saturace kyslíku, tak i na srdeční rytmus. Pokud každý dechový cyklus nebyl prováděn s lehkostí a kontrolou, bylo to na číslech velmi výrazně pozorovatelné.  Saturace kyslíku při nedodržení pravidel, kolísala až k 87% a tepová frekcence (TF) byla schopna vystoupat z relaxačních 55 v prvních 2 kolech až na aktivačních 115 tepů.
      • Celková souhra tělesných funkcí - 3. týden tedy platilo jednoduché pravidlo, nebyla-li koncentrace a vyváženost - nebyla souhra. Postupným tréninkem bylo vidět, jak se daří souhru tělesných funkcí opět nastavit do normálu ...

      Obr. Sdreční aktivita - Změna dechové aktivity byla nejvíce viditelná v pondělí, když jsem s novým dechovým cvičením začínal. Je vidět, že první část byla spíše v rytmu hluboké relaxace, naproti tomu v druhé části se tělo daleko víc aktivovalo. Na záznamu je také velmi dobře vidět, jak jsem na počátku nedokázal udržet rytmus v jednotlivých kolech - kdy jsem spěchal - 1., 3. a 4. kolo a kdy jsem naopak neúměrně prodlužoval dechový cyklus - 2. kolo. V dalších dnech jsem si na tuto změnu musel dávat daleko větší pozor. V obou částech bylo důležité se především zaměřit na dodržení podobné intenzity v obou částech cvičení.

      Regenerace - pocitové hodnocení:

      • Schopnost regenerace - I tato část začíná být příjemná. Přestaly se dostavovat následné pocity chladu cca do 30 min po chladové zátěži a zdálo se, že ani strádání pocitů chladu a tepla v konečcích prstů se už také nedostavují.

      Regenerace v číslech:

      • Odezva tělesných funkcí - V rámci prvního týdne nebyly zaznamenány žádné odchylky od normálu v rozmezí větším jak +/- 5%.

      Week 4 - a jde do tuhého..

      tady začíná být vidět, jak tělo reaguje na teplo a chlad...

      Pondělí ráno 4. týdne mne vyvedlo z omylu, že jsem základní principy chladu už zvládl. Velmi rychle jsem pochopil, že teplo a chlad je zcela něco jiného, než chlad a teplo a že opět začínám trénovat své tělo a vytvářet si novou zkušenost.
      To jak vlastně moje tělo vnímá všechny ty vnější podněty a jak na ně následně reaguje, dostalo zase jiný rozměr.

      Příprava:

      • Cíl týdne - Naučit se zvládat nový rozměr zátěže - chlad - teplo - chlad
      • Na co se zaměřit - Stabilizaci dechového rytmu
      • Fyzická cvičení - zařadit další protahovací cvičení a relaxační techniky. Přidat fyzickou zátěž pro podporu regenerace.

      Pobyt v chladu - pocitové hodnocení::

      • Průběh cvičení - V pondělí ráno jsem zažil, že si můj hrudník a bránice dělají co chtějí. Chlad ovládl svaly a trvalo mi chvíli, něž je hlava a hluboký dech přesvědčily, že je to opravdu jen pocit, a že o nic nejde, protože stojím ve sprše a ten chladový šok páchám dobrovolně. V následujících dnech se dalším tréninkem vše postupně vracelo do stavu, který jsem měl už nacvičený.
      • Celkový pocit - Čím víc pracuji se svým tělem, tím víc si uvědomuji, že psychika je jednou z věcí, která ovlivňuje interpretaci našich vjemů a pocitů. Prvních 30 sec v chladu se projevilo jak na fyziologii těla, tak na vímání pocitů chladu. První den to bylo trochu náročnější. V následujících dnech se ale tělo přizpůsobovalo nové zátěži a naučilo se zpracovávat množství informací, které musel mozek přijmout od chladových senzorů.   

      Obr. srdeční aktivita: Pondělní měření odpovídalo i mým pocitům. Celkové ochlazení organismu na počátku cvičení nebylo výrazné, ale přesto se TF pohybovala mezi 80-115 tepy. V oblasti fáze tepla mezi 1.-3. minutou je viditelné výrazné kolísání stavu - 92/ 115/ 87/ 82/ 80. V duhé fázi - teplá / studená se sice TF trochu upravila - 82 tepů, ale opět se navýšila na konci druhého chladového cyklu až na 112 tepů a přetrvala až do úvodní regenerační fáze. Kolísání TF přetrvalo cca dalších 18 minut. Teprve potom se začala upravovat do normálu.

      Obr. srdeční aktivita: Ze sobotního měření je již vidět, jak si tělo postupně na změnu chladové zátěže zvyklo. Sice ještě přetrvává počáteční nárůst TF v chladové fázi 1 na cca 117 tepů, ale hlavně na konci druhého chladového cyklu je vidět, že se vše vrací k normálu a i v regenerační fázi nejsou pozorovatelné výrazné výkyvy nad 90 tepů. K celkové stabilizaci dochází již v první regenerační fázi cca po 11 minutách - TF 78 .... 

        Pobyt v chladu v číslech:
      • Srdeční aktivita, mozek - Srdeční a mozková činnost především na počátku nového tréninkového cyklu při zátěži chladem vykazovala výrazný nárůst aktivity. Tepová frekvence kolísala z počátečních 62 až na úroveň 117 tepů. Důležitým parametrem především na počátku tohoto cvičení byl várazný nárůst TF ke konci 2. chladového cyklu a jeho setrvání i do doby prvotní fáze regenerace. K návratu do normálu na úroveň 78 tepů došlo až po 22 minutách. Kolísání mozkové činnosti bylo téměř v souladu se srdeční činností. Energetický rozptyl výkonnosti mozkové činnosti - poměr frekvencí a úrovně aktivity byl kolem 30%, což v celkovém kontextu odpovídá silné stresové reakci.
      • Celková souhra tělesných funkcí - Srdeční a mozková činnost vykazovaly jak kolísavý nárůst aktivity, tak i výrazný rozptyl celkové souhry a to především v regenerační fázi. V číslech se rozptyl souhry srdeční a mozkové činnosti pohyboval kolem 25%.  

      Obr. mozková aktivita: Pondělní záznam mozkové aktivity v některých okamžicích věrně kopíruje průběh Tepové frekvence. Tentokrát ani dechové a relaxační techniky mozkovou činnost neuklidnily . Z tohoto pohledu jsem se vrátil skoro na začátek. Při cvičení si můžeme nalhávat, co chceme, ale jak je vidět i na číslech, naše tělo nejde jen tak přechytračit.   

      Obr. mozková aktivita: Přesto, že se mi minulý týden docela dařilo mozkovou aktivitu uklidnit a dostat se do dobré úrovně relaxace, i na sobotním záznamu mozkové aktivity je vidět, že tělo je jedna spojená nádoba a že slovo koherence opravdu znamená provázanost. Tak jak ještě zcela nefunguje stabilita tepu, tak ani nefunguje uklidnění mozkové aktivity.

      Dechové cvičení - pocitové hodnocení:

      • Průběh cvičení - Od předchozího záměru dělat toto dechové cvičení každý den, jsem nakonec upustil. Ve čtvrtek jsem dokonce dechové cvičení po druhém kole vzdal a šel se protáhnout a uvolnit. Vůbec jsem nebyl schopen udržet koncentraci a ani pocity po dechové zádrži a následné dýchání nebyly pro mne příjemné. Takže jsem jej absolvoval raději každý druhý den a mezitím jsem se věnoval protažení a fyzickému cvičení.
      • Celkový pocit - v průběhu týdne se pocity při dechovém cvičení výrazně měnily. Přesto, že jsem se snažil spíše uvolnit a netlačit na pilu, nebylo cvičení od středy už tak pohodové a pocitově klidné. Cítil jsem se po něm spíše unavený, než uvolněný a relaxovaný.

      Obr. Srdeční aktivita - srdeční aktivita jak v klidovějších tak i zátěžových částech kolísala od 60 tepů na skoro dvojnásobek a zase zpět. Na počátku týdne byl nárůst TF pozorovatelný hlavně v prvním kole. Častější opakování cvičení v dalších dnech mělo paradoxně spíš zátěžový, než zklidňující účinek.



      Regenerace - pocitové hodnocení:

      • Schopnost regenerace - Přesto, že šlo pouze o 5 min v chladu a změnu dechového rytmu, jsem si ke konci týdne připadal spíš jako rozbitá dětská hračka. Bezprostředně po skončení chladové expozice, tak i následně jsem vnímal zvláštní pocity - střídání tepla a chladu. Mírné pocity "vnitřního chladu" jsem ještě v úterý vnímal dokonce i po obědě, přestože sprchu jsem absolvoval kolem 7. ráno. Ve čtvrtek ráno mi připadlo, jako bych byl den předem přehnal běhání a do sprchy se mi upřímně moc nechtělo... Tyhle nepříjemné pocity se začaly ztrácet až koncem týdne.

      Dechové cvičení v číslech:

      • Reakce - dechu, srdce, práce s kyslíkem - Z celkového pohledu bylo dechové cvičení v kombinaci se střídavou chladovou zátěží další výraznou zátěží, která byla pozorovatelná jak na průběhu tělesných funkcí při cvičení, tak i na úrovni celkové regenerace. Paradoxně se s narůstajícím počtem cvičení tepová frekvence zvětšovala z původního maxima 105 až na 128 tepů a saturace kyslíkem kolísala z rozpětí 100/ 94% až na 100/ 85%.
      • Celková souhra tělesných funkcí - celkové souhra tělesných funkcí výrazně kolísala a především v druhé polovině týdne byly pozorovatelné výrazné výkyvy tepu a saturace kyslíku. Tep kolísal v rozmezí 62-120 tepů, saturace kyslíku lítala od 100 do 85%.

      Regenerace v číslech:

      • Odezva tělesných funkcí - úroveň krátkobobé a dlouhodobé regenerace se měnila s počtem opakování jak chladové zátěže, tak i dechových cvičení. Průběh krátkodobé regenerace (doba do 30 min po zátěži) se sice zlepšoval - z počátečních 22 min postupně klesla na 11, ale dlouhodobá úroveň měla zcela opačný průběh. Ranní měření variability srdeční frekvence už ve středu indikovalo pokles regenerační schopnosti o 10% a ke konci týdne jsem se dostal na hodnotu skoro -20%. Když bych měl tento stav přirovnat k fyzickému cvičení, znamenalo by to, že jsem to přehnal v posilovně nebo uběhl víc než jsem zvyklý.    

      Porovnání s předchozím týdnem: V číselném srovnání byl nárůst aktivity a jejího rozptylu oproti minulému týdnu o skoro 30%. Z pohledu celkového tělesného výkonu a zátěže tyto změny představovaly spíš projev stresové reakce a fyziologické zátěže, na kterou je potřeba si dát při dalších cvičeních pozor.....
      Z pohledu čísel bylo jednoznačně vidět, že i tak "snadná" zátěž jako je 5 min v chladu a dechové cvičení mohou představovat pro tělo výraznou zátěž a je potřeba s ní počítat, jak z pohledu regenerace, tak i doplnění celkové energie.